Populismus
Politika je správa veÅ™ejných vÄ›cà a ideologický boj o spoleÄenské uspořádánà spoleÄnosti, která se skládá z různorodých zájmových skupin. V demokracii platÃ, že si tyto zájmové skupiny ve spoleÄnosti vybÃrajà ve volbách své zástupce, které majà prosazovat jejich zájmy. Politici pak majà hledat konsenzus mezi jednotlivými spoleÄenskými vrstvami a vyváženou politikou najÃt Å™eÅ¡enà vzájemné dohody. Dále majà v ideálnÃm pÅ™ÃpadÄ› spoleÄnost posouvat dopÅ™edu ke spoleÄné prosperitÄ›. Jednotlivé ideologické proudy se stÅ™Ãdajà a dÄ›là o moc dle toho, jak byly úspěšné ve volbách.
 Toto platà v demokraticky uspořádaných zemÃch. V totalitnÃch spoleÄnostech vládne úzká zájmová skupina na úkor vÄ›tÅ¡inové spoleÄnosti a dÃky absenci svobodných voleb nemůžou nespokojené zájmové skupiny ve spoleÄnosti vládu odvolat. To pÅ™ispÃvá k potlaÄenà kreativity a projevu svobodné vůle jednotlivce. PrávÄ› proto je kvalita života a úspěšnost spoleÄnosti v demokratickém svÄ›tÄ› o tolik lepÅ¡Ã, než v totalitnÃm uspořádánÃ.
Bohužel zdaleka ne každý politik zastává svůj úřad v zájmu spoleÄnosti. To platà téměř vždy a standardnÄ› v totalitnÃm uspořádánÃ, ale nÄ›kdy i v tom demokratickém. NicménÄ› v demokracii majà lidé prostÅ™ednictvÃm voleb možnost toto vyÅ™eÅ¡it. Souboj ideologià mezi jednotlivými stranami probÃhá v demokratických volbách a následnÄ› pÅ™i prosazovánà svých myÅ¡lenek do praxe. Vedle standardnÃch politických stran existujà strany populistické.
Populisté těžà z výhod demokratického zÅ™ÃzenÃ, ale sami obvykle nepÅ™ispÃvajà k jeho rozvoji. SpÃÅ¡ než prosazovánà jednotlivých názorových proudů a ideologià stavà skupiny obyvatel proti sobÄ›. Jednu proti druhé a oni sami sebe oznaÄujà za nezávislou skupinu, která se té domnÄ›le potlaÄované zastane. Zájmy, které má populista jsou pÅ™ednÄ› v jeho prospÄ›ch. Proto ho zajÃmajà potÅ™eby oslovené skupiny voliÄů pouze okrajovÄ› a jeho cÃlem nenà je plnit, ale vyhledávat nespokojenost voliÄů a nabÃzet jim a slibovat to co chtÄ›jà slyÅ¡et. Nezáležà na tom, zda je to reálné, nebo nenÃ. Jde ÄistÄ› o zÃskánà jejich podpory a ne o Å™eÅ¡enÃ. Proto se sliby pod různými záminkami Äasto ani nesnažà plnit. Své voliÄe již zÃskal a postavil se do jejich Äela proti systému.
To může být nebezpeÄné pro demokracii. Podobný typ politiků demokratické zÅ™Ãzenà rozebÃrá. OstatnÄ› i nástup komunistické totality se opÃral o podobný scénář. Proto lze napsat, že populismus je viróza demokracie, která jà ve svém důsledku může i zadusit. Je to taky upozornÄ›nà na fakt, že ve spoleÄnosti roste skupina obyvatel, která je se stavem vÄ›cà nespokojena. Svojà nespokojenost vyjadÅ™ujà tÃm, že volà nesystémové strany. Toto by si mÄ›li demokratiÄtà politici vÄas uvÄ›domit a snažit se tuto skupinu obyvatel oslovit. V opaÄném pÅ™ÃpadÄ› ponese následky celá spoleÄnost.