Touha po koni


Vždycky jsem chtěla mít doma nějaký statek. Naštěstí my máme opravdu veliký dům a také velikou zahradu. Dům je opravdu starý. A povím vám, že právě tento veliký dům byl dříve veliký statek, byla to veliká stodola. A lidé dříve tam právě měli krávy nebo kozy, nebo ovce a také koně. A když jsem se tohle dozvěděla, tak jsem ihned svým rodičům řekla, jestli bych nemohla mít jednu ovečku a jednoho koně. Protože prý kůň nesmí být nikdy sám. Tak jsem si řekla, že když bude mít třeba kurzu anebo ovci jako společníka, že to bude skvělé. Od odborníků jsem se dozvěděla, že tohle je možné je, že kůň může mít jako společníka ovci anebo kozu klidně i prase.

Psy mám ráda.

Takže je to skvělé. Protože sama osobně si nedokáži představit, že bych se potom měla starat o dva velké koně. To musí být finančně i časově velice náročné. Ale samozřejmě jsou lidé, kteří mají doma opravdu hodně koní a plus další zvířata k tomu. Proto jsem si řekla, že by bylo nejlepší, kdybych i já si vlastně splnila svůj sen. Ze začátku jsem chtěla nějakého poníka. Ale potom jsem si řekla, že abych na ně mohla jezdit, tak bych potřebovala normálního velkého koně. Moc se mi líbí černý fríský kůň. Tento černý velký fríský kůň je opravdu vznešený. Tedy všechny všichni koně jsou vznešení.

Kamarádka má bílého koně.

Koně mám ráda už opravdu hodně dlouho. Jako malá holka jsem právě chtěla zmíněného poníka, ale rodiče mi ho nikdy nepořídili. Já se ani nedivím, protože v té době jsme ještě bydleli v malém bytě. Ani jsme neměli v plánu se stěhovat na vesnici do velkého statku. Do takového velikého domu, kde potom rodiče si pořídili dva německé ovčáky. Řekla jsem si, že bys mohla německé ovčáky a potom ještě jednu border kolii že by se hodil i nějaký ten kůň anebo ovce? Když jsem tohle řekla rodičům, tak mi řekli, že jsem se zbláznila a že tohle vůbec neuživí. Jsem z toho nešťastná. 

Powered by: Wordpress